Změny v účetnictví v souvislosti s NOZ, ZOK, od 1.1.2014 v kostce - část druhá

Vítám Vás u druhé části článku zaobírajícího se změnami v účetnictví v důsledku rekodifikace soukromého práva. Předmětem druhé části bude novela vyhlášky č. 500/2002 Sb.
V rámci účetních vyhlášek (zejména té pro podnikatele č.500/2002 Sb.) dochází zejména ke zpřesnění účetních metod. Pojďme se společně podívat na to, jakou problematikou se bude tento článek zaobírat:

• Pozemky
• Pořízování více složek majetku za jednu cenu
• Technické zhodnocení – účetní definice
• Právo stavby
• Fondy tvořené ze zisku
• Vlastní kapitál

Pozemky

Asi nejdiskutovanější otázkou, která s rekodifikací přichází je problematika pozemků. Dle nové právní úpravy se vacíme k zásadě „superficio solo credit“, která zjednodušeně říká, že vlastník pozemku je vlastníkem i staveb, které se na pozemku nachází.
Sejde-li se tato změna s účetním mozkem, vzniká zde řada otázek, které je třeba zodpovědět a na které často odpověď najde až praxe časem.
Z hlediska výzaznictví (§7 Dlouhodobý hmotný majetek) spadají pozemky do položky: Pozemky B.II – bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím.
Tato položka neobsahuje součásti pozemků, které jsou:
-odpisovány
-vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách B.II.2.Stavby, B.II.4 (Pěstitelské celky trvalých porostů) a B.II.6 (Jiný dlouhodobý hmotný majetek podle odstavce 6).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v rozvaze bude pozemek vykazován vždy odděleně od majetku, který se na něm nachází (stavby, atp.)

Zajímavou otázkou, která by někoho mohla napadnout je případ, kdy pořídíme pozemek (kvůli nové právní úpravě prodáme tedy pozemek např. i se stavbou která se na něm nachází) – za 1 cenu, která bude zahrnovat všechny majetkové složky z této transakce. A proč, že nám to vlastně má vadit? Odpisy ->Náklady ->Výsledek hospodaření.. Ale počkat, vezmeme to hezky postupně…
V případě, že máme 2 složky majetku, které pořídíme za 1 cenu. (např. za 1000 jednotek koupíme pozemek včetně budovy) je dosti důležité těchto 1000 jednotek správně rozdělit mezi jednotlivé kompenenty – v našem případě pozemek a budovu. Toto rozdělení závažným způsobem ovlivní budoucí hospodářský výsledek. Vzhledem k tomu, že pozemky neodpisujeme může nastat situace, kdy (samozřejmě absolutně neúmyslně ;-) ) z 1000 jednotek přiřadíme více pozemku. To by znamenalo, že se bude odpisovat z menší částky – a tím se sníží náklady… Či naopak máme možnost teoreticky náklady nadhodnotit.

Proto vyhláška definuje účetní metodu v §61a – Metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle §24 odst. 3 písm. B) ZOÚ. Novela vyhlášky tuto metodu upravuje:
„Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny, nebo reprodukční ceny, podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné části majetku

Technické zhodnocení – účetní definice

Technickým zhodnocneím se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav.

Pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování dlouhodobého majetku v položkách:
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.3 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí

Technické zhodnocení staveb

V případě majetku vykazovaného v položce B.II.Stavby se hranice pro technické zhodnocení stanoví tak, že: „ Dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizoací ceně nebo RPC jednotlivé stavby.“
Pokud je stavba oceněna podle §25 ods. 1 písm. K)zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně (kultruní pamatáky a církevní stavby oceněné 1 Kč)
Náklady vynaložené na TZ se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za  účetní období.
Změny vnitropodnikových pravidel z titulu TZ

Jak z tabulky vyplývá, v případě stanovení hranice významnosti pro dlouhodobý movitý majetek – 5 000 Kč se automaticky tato hranice stává hranicí i pro technické zhodnocení daného majetku.
Právo stavby (NOZ §1240-1259)
NOZ přináší nové sousloví „právo stavby“, které se také samozřejmě dotkne účetnictví.

• Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu.
• Právo stavby je věc nemovitá
• Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci
• Může být zřízeno z úplatu. Úplata může být sjednána v opakujících se dávkách (stavební plat)
• Nabytí práva stavby podléhá dani z nabytí nemovitých věcí

Účetní zobrazení dle účelu pořízení tohoto práva:

a)samostatně v položce B.II. Stavby pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby dle nebo jako součást ocenění zásoby
b)v položce B.II.7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, pokud je záměrem účetní jednotky postavení stavby, která vyhovuje právu stavby
c)V položce C.I. Zásoby pokud je pořízeno s cílem obchodovat s ním
Jak vidíme, není vždy jednoznačné, jak v účetnictví bude právo stavby zobrazeno.

Právo stavby – složka pořizovací ceny
§47 odst.1 – právo stavby je složkou pořizovací ceny pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno samostatně nebo jako zásoby
§47,odst.6. Souvisí-li právo stavby s více stavbami vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením  stavby poměrná část hodnoty práva stavby (použijeme §61a přiměřeně – viz výše)

Fondy tvořené ze zisku (§15 Fondy ze zisku)
Pojďme nyní opustit aktivat a podívejme se, jaké změny nás také čekají ve vlastním kapitálu.

• Nově bude obsahovat fondy tvořené podle zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy,…
• Zrušena povinnost tvorby zákonného rezervního fondu – zákon o obchodních korporacích neupravuje zákonný rezervní fond tvořený příděly z disponibilního zisku
• Pro zrušení stávajících rezervních fondů – nutno udělat podřízení se ZOK jako celku – neučiní-li spol. platí na spol. „stará pravidla“
• Následně změna stanov či společenské smlouvy – kde jsou zpravidla opsány texty obchodního zákoníku
• Pokud se ponechá „starý“ text ve stanovách, pak je rezervní fond tvořen „dobrovolně“ a jeho tvorbu a používání stanoví stanovy nebo společenská smlouva – doporučené je provést revizi stanov, společenské smlouvy
•  

Položky VK

A.II Kapitálové fondy
A.II.1 Ažio
A.II.2 Ostatní kapitálové fondy
A.II.3 Oceňovací rozdíly z přecenění CP a derivátů
A.II.4 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
A.II.5 Rozdíly z přeměn obchodních korporací
A.III. Fondy ze zisku
A.III.1 Rezervní fond
A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období
A.V.I. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
A.V.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období snížený o rozhodnuté zálohy

Zálohy na podíly na zisku (ZOK §40 odst.2)
Prozatím se navrhuje se aby položka A.V. VH běžného účetního období (+ -) byla rozdělena na podpoložky:
A.V.1. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku
A.V.2 Výsledek hospodaření běžného účetního období snížený o rozhodnuté zálohy
Zálohy na podílu na zisku budou vypláceny na základě mezitimní účetní závěrky, čímž se také zvyšuje její význam.
Statutární orgán dle NOZ bude mít kompetenci (např. dle stanov) k výplatě podílu na zisku během účetního období,za který je výsledek hospodaření počítán. Tím se také dosti zvyšuje odpovědnost těchto statutárních orgánů. (jsou dány různé podmínky- např. společnost se výplatou záloh nesmí dostat do úpadku)

Zdůvodnění ukázaného řešení

• Bylo zvoleno řešení, které zajistí informaci pro uživatele účetní závěrky, která je významná a to o rozhodnutí příslušného orgánu společnosti vyplatit zálohu na podíl na zisku.
• Navrhuje se, aby k okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o výši zálohu na výplatu podílu na zisku, bylo účetováné účetní jednotkou prostřednictví závazkového účtu a příslušného účtu v účtové skupině 43-VH
• Rozhodnutí o výši zálohy na výplatu podílu na zisku bude vykazováno v položce A.V.2. VH běžného účetního období snížený o rozhodnuté zálohy

U auditovaných účetních jedotek – audit mezitimní účetní závěrky (při výplatě záloh na podíly na zisku).
Sečteno podtrženo – ačkoliv se může zdát, že ve většině případů jde pouze o jakési kosmetické úpravy a slovíčkaření, ve skutečnosti tomu tak není. Je zřejmé, že vývoj účetnictví v ČR je ještě v plenkách a  myslím si, že by NOZ a ZOK mohly významně přispět k jeho zářnější budoucnosti. Jak sem se již zmínil, popsat všechny změny, či vyslovit odpovědi na všechny problémy s rekodifikací spojených je nemožné a až jen samotná praxe ukáže, jak to vůbec bude …

Děkuji za pozornost, pokud jste článek dočetli až sem a těším se na Vás někdy u dalšího článku J. Navrátil

Použité zkratky

• NOZ = Nový občanský zákoník
• ZOK = Zákon o korporacích
• ZOU = Zákon o účetnictví