Účetnictví krok za krokem, 2. díl - Kdo je povinen vést účetnictví a kdo jsou uživatelé účetnictví

V tomto díle se dozvíme, kdo je povinen vést účetnictví, kdo může vést jednoduché účetnictví a jeho princip. Kdo užívá daňovou evidenci. V poslední řadě se dozvíme, kdo může být uživatelem účetnictví.

Podvojné účetnictví

Podvojnému účetnictví se budeme věnovat i v dalších dílech, proto jen ve stručnosti vypíši, kdo je povinen ho vést:

1. Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
2. Zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují činnost podle zvláštních předpisů
3. Organizační složky státu,
4. Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
5. Fyzické osoby, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty , včetně osvobozených plenění, přesáhl bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25000000 Kč. Povinny vést podvojné účetnictví jsou od prvního dne následujícího roku.
6. Fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí
7. Fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
8. Svěřenecké fondy
9. Fondy obhospodařované penzijní společností
10. Investiční fondy
11. Ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis
12. Fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků je osobou uvedenou v bodech 1 až 11.

Pro zjednodušení a snadnější zapamatování si tyto informance můžeme shrnout do následujícího schématu:

Jednoduché účetnictví

Novela zákona o účetnictví z r. 2016 znovu zavedla vedení jednoduchého účetnictví. Je zvláštní forma účetnictví, jehož cílem je podat přehled o příjmech a výdajích, o majetku, závazcích. Jednoduché účetnictví znamená, že se účetní případy nezachycují na dvou účtech, ale je založeno na peněžní bázi. Nesledujeme tedy výnosy a náklady, ale příjmy a výdaje. Je také méně systémové než podvojné účetnictví. Je zde odděleno samotné účtování od evidence majetku. Cílem je podat přehled o příjmech a výdajích a tím zjistit daňový základ.

1. Není plátcem daně z přidané hodnoty
2. Celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil Kč.
3. Hodnota majetku nepřesáhne 3 mil Kč
4. Musí být zároveň:

• Spolkem
• Odborovou organizací
• Organizací zaměstnavatelů
• Církví, náboženskou společností
• Honebním společenstvem

Účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví používají tuto evidenci:

• Peněžní deník
• Kniha závazků a pohledávek
• Knihy dlouhodobého majetku, knihu cenin, knihu zásob, atd.
• Ostatní záznamy vyplývající ze zvláštních právních předpisů: Mzdová agenda, karty zákonných rezerv, karty opravných položek, karty časového rozlišení.

Daňová evidence

Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, které nevedou účetnictví. Účetnictví nevedou, pokud jej nechtěli vést dobrovolně nebo pokud jim to nestanovuje zákon o účetnictví. V České republice daňovou evidenci upravuje §7b zákona č. 586/1992Sb. S její pomocí zjistíme základ daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

V daňové evidenci se evidují:

• Příjmy a výdaje členěné pro zjištění základu daně na daňové a nedaňové
• majetek podnikatele,
• závazky a pohledávky.

Uživatelé účetnictví

Uživatelů účetních informací může být velké množství, nikde jejich seznam není vypsán a proto je nelze jednoznačně definovat. Jedná se ale především o tyto uživatele:

1. Vlastníci společností – akcionáři, společníci, tajemníci,… Zajímají se o účetnictví hlavně proto, že jsou v účetních jednotkách uloženy jejich prostředky a zajímá je, zda jsou tyto prostředky vhodně využívány. Akcionáře může zajímat například výnosnost akcií.
2. Bankovní instituce – pro ně je to důležité, pokud by měly účetní jednotce poskytnout úvěr. Zajímají se o to, jak zkoumaná účetní jednotka hospodaří a jaké jsou její vyhlídky do budoucna.
3. Stát – je to především výběrčí daní a proto je pro něj důležité „zajímat“ se o účetní jednotky.
4. Konkurence – srovnává své hospodářské výsledky s podobnými účetními jednotkami a může tak přizpůsobovat své chování na trhu.
5. Zaměstnanci – zajímají se především o mzdovou a sociální situaci. Účetní informace mohou sloužit také jako argumenty při jednání s managementem.
6. Management – využívá informace z účetnictví, které jsou využitelné pro finanční řízení. Manažeři se pomocí těchto informací rozhodují např. o tom, jak naložit s volnými finančními prostředky, jak rozdělit silné a slabé stránky a v neposlední řadě také k rozhodování o budoucnosti účetní jednotky.
7. Věřitelé – zajímají se především o platební morálku

To je pro dnešek vše a v příštím díle si se můžete těšit na to,

• jaké náležitosti a podobu by měly mít účetní doklady.