Účetnictví od A do Z, 3 díl - Dělení účetnictví a legislativa

Probírané téma

•  Dělení účetnictví
•  Účetnictví a legislativa

Dělení účetnictví

Požadavky na účetní systém se více či méně liší u jednotlivých skupin stakeholderů. Největší diference požadavků je obecně mezi vnějšími a vnitřními subjekty. Dělení účetnictví mimo jiné vyplývá z jednotlivých potřeb jeho uživatelů – viz minulý článek.

Velmi důležité je si uvědomit, že každá ze skupin uživatelů  má přístup k jiné instanci výkazů z účetnictví. Z hlediska rychlosti získání informací jsou na tom nejlépe manažeři, resp. jiní interní uživatelé. Včasnost získání relevantní informace je klíčovým faktorem pro kvalitní rozhodování.

Externí subjekty mají přístup k účetním datům zpravidla až po skončení určitého období. Obchodní společnosti mají povinnost dle zákona zveřejňovat svoji účetní závěrku.(standardizované dokumenty o hospodaření daného subjektu za určité období).
Tlak na rozdílnost vypovídacích schopností časem způsobil to, že se účetnictví rozdělilo na 2 relativně samostatné subsystémy.
 

Finanční účetnictví

O tom bude tento seriál. Zachycuje finanční vazby určitého subjektu jako celku ve vztahu k jeho okolí. Slouží zejména externím uživatelům (banky, atd..) často zároveň koncipováno jako daňové účetnictví (dle českých právních norem se daň z příjmů PO vypočítává úpravou zisku před zdanění z účetnictví).
Účetní výkazy jsou u finančního účetnictví standardizovány (dle zákonných norem), aby mimo jiné umožnily komparaci mezi jednotlivými subjekty.
 

Manažerské účetnictví

Jedná se o systém informací, jehož informace jsou určeny pro interní potřeby. O jeho struktuře a rozsahu si rozhoduje management sám.
Informace z manažerského účetnictví mají velice důvěrný charakter a jsou součástí knowhow společnosti. Možný únik dat(ať už ke konkurenci či na veřejnost) by mohl mít pro podnik katastrofální důsledky.

Z hlediska regulace manažerské účetnictví na rozdíl od účetnictví finančního vpodstatě není předmětem žádné externí regulace. Finanční účetnictví je cenný zdroj dat, dále podrobněji analyzovaných v okruhu manažerského účetnictví. Některé výstupy z manažerského účetnictví mohou být následně převzaty do finančního účetnictví. (zejména v případě ocenění některých výkonů ve vlastních nákladech)

S využitím informací z manažerského účetnictví se setkáváme například při kalkulacích, rozpočtování, resp. finančním plánování. Výstupy z manažerského účetnictví kopírují manažerské potřeby, výstupy z účetnictví mohou být proto velice variabilní.

Mezi další relativně samostatné okruhy účetnictví jsou: daňové a mzdové účetnictví. Avšak pro účely našeho kurzu bohatě postačí uvědomění si výše zmíněných rozdílů mezi finančním a manažerským účetnictvím.

Účetnictví a legislativa

Regulace účetnictví
Zkusme si představit, jak by to vypadalo, kdyby každá organizace, společnost, či jen obyčejný podnikatel – fyzická osoba vedli každý účetnictví podle sebe. Nemožnost komparace jednotlivých subjektů by vedla nejen k netransparentnosti, která by zároveň silně ohrozila celý tržní systém. Zahraniční investoři by neinvestovali do tak ,,rizikového prostředí“, prodloužil by se i tak již relativně zdlouhavý administrativní proces spojený se získáním finančních prostředků (např. u banky), nemluvě o tom, jak by probíhaly kontroly ze strany státu. Je proto zřejmé, že účetnictví musí někdo regulovat.

Relevantní česká legislativa:
Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví - ,,Bible účetních“  - jedná se o nejdůležitější právní normu upravující účetnictví v ČR.
Některé subjekty jsou svými aktivitami natolik specifické, že je potřeba jejich účetnictví v některých oblastech trochu odlišit, proto jsou těmto skupinám subjektů věnované speciální vyhlášky, jedná se o tyto subjekty:

•  Podnikatelé
•  Účetní jednotky,  jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání (neziskové organizace)
•  Banky a jiné finanční instituce
•  Pojišťovny
•  Zdravotní pojišťovny
•  Územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu

Vyhlášky se mimo jiné zabývají rozsahem a způsobem sestavování účetní závěrky,obsahovým vymezením položek účetních výkazů.

V účetnictví je obrovský prostor pro manipulaci s daty. Nejčastější je tendence krátit daňovou povinnost. Avšak účetní ,,podfuky“ jdou mnohem dále a často se jedná o miliardové částky.
Asi jedním z největších skandálů ve kterém hrálo roli účetnictví byla americká společnost Enron. (viz dokument Enron: The smartest guys in the room).

Dalšími regulacemi jsou zejména České účetní standardy (ČÚS):
Další relevantní legislativa, která ať už méně či více nějakým způsobem ovlivňuje vedení účetnictví v ČR:

•  Zákon o daních z příjmů
•  Zákon o auditorech
•  Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
•  Zákon o dani z přidané hodnoty
•  Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
•  Zákon o dani silniční
•  Zákon o správě daní a poplatků
•  Občanský zákoník
•  Obchodní zákoník
•  Živnostenský zákon
•  Zákon o pojistném na sociální pojištění
•  Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
•  A další…

Doufám, že jsem Vás tímto zevrubným výčtem nějak nezastrašil. Alespoň to krásně demonstruje komplexnost a propojenost účetnictví i s na první pohled odlišnými problematiky.
Mluvíme-li o regulaci, nesmíme zapomenout na vnitřní směrnice (interní regulace účetnictví). Jedná se o interní dokument ve kterém jsou zapracovány a zdokumentovány různé metody, postupy, uvnitř účetní jednotky. Odráží to fakt, že metod a postupů je více a účetní jednotka musí průkazným způsobem dokázat, který zvolila. Vnitřní směrnice je schválena odpovědnými osobami v dané společnosti.

I v tomto smyslu se dá říci, že je každá účetní jednotka originálním subjektem a proto z hlediska účetnictví je na ni i tak třeba nahlížet.
Účetnictví je také předmětem mezinárodní harmonizace prostřednictvím mezinárodních účetních standardů.