Zuzana Bartůšková

Zuzana Bartůšková

Web: https://www.bkpfinance.cz/

zuzana.bartuskova@ucetnictvibezstarosti.cz

Jsem daňový poradce a účetní s více než 10letou praxí. Píši odborné články. Působím jako lektor odborných kurzů v oblasti účetnictví a daních.

Články autora

Komentáře

Stránka Komentář
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Martin Kašík: dodání zboží do limitu 35000 Kč s dopravou z ČR na Slovensko se považuje za české plnění. Takže jako neplátce počítáte do obratu pro registraci plátce v ČR. V tomto případě nehraje roli jestli příjemce má nebo nemá IČ (tj. jestli jde o podnikatele nebo nepodnikatele), pokud příjemce zboží není na Slovensku registrován k dani (jako plátce nebo identifikovaná osoba). Za dodání s dopravou se považuje i doprava ve vlastí režii tj. vlastním autem nejen prostřednictvím přepravní firmy. (vloženo: 30.10.2018, 20:02)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Pavell: odvod DPH v jiném členském státě se plně řídí legislativou daného státu a to včetně otázek správy daně. Tj daňová kontrola, lhůty, sankce apod. se vždy řídí zákonem daného státu. Co se týče cizí DPH může český DPH kontrolovat to, jestli jde skutečně o plnění jiného státu a neměla tam být česká DPH. (vloženo: 03.09.2018, 15:34)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Pro Radka Maloňová: Tyto povinnosti si musí hlídat sám daňový subjekt. Pokud byste se nezaregistrovali a neodvedli DPH na Slovensku, řešil by to slovenský finanční úřad. (vloženo: 17.11.2017, 11:28)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Pro Jana K: Nemusíte se stát plátcem DPH, ale identifikovanou osobou a to od okamžiku prvního přijetí služby z EU nebo třetí země. Článek na téma identifikovaná osoba připravuji. (vloženo: 27.10.2016, 20:31)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Pro Michaela Hackerová: ano do ř. 24 pokud je již překročen limit zasílání a zboží se bude zdaňovat na Slovensku. Podle pokynů k přiznání DPH se v ř. 24 uvádí hodnota zaslaného zboží. Z toho mi vyplývá, že se jedná o částku bez DPH. I když jednoznačeně to pokyny k přiznání neuvádějí. (vloženo: 23.10.2016, 11:41)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Dobrý den, při přijetí služby z EU nebo třetí země se stáváte osobou identifikovanou k dani. V případě placení provize obchodním partnerům půjde pravděpodobně o tento případ. Bez konkrétního seznámení se všemi podmínkami to ale nemohu říct určitě. Pokud byste měl zájem o placenou konzultaci (lze i přes Skype nebo Google hangout) jsem vám k dispozici. Co se týče námětu na článek, děkuji za tip. Proberu váš návrh s redaktorem. (vloženo: 26.09.2016, 16:55)
Zasílání zboží do EU z pohledu DPH Dobrý den, ano pochopil jste správně. Pokud nepřekročíte obrat v ČR 1 mil. Kč a limit zasílání zboží na Slovensko 35 tisíc Kč, nemusíte se registrovat jako plátce DPH v ČR ani na Slovensku. U provize od slovenského portálu je situace jiná. Jelikož jde o poskytnutí služby z jiného členského státu, tak se velmi pravděpodobně stáváte osobou identifikovanou k dani a to ke dni přijetí služby z jiného státu. Bez bližších znalostí sitauce to ale nejsem schopná říct určitě. (vloženo: 21.09.2016, 17:24)
Účtování stravenek – příklad z praxe Dobrý den, ano 55% daňový nákladů z provize se týká stravenek, které nakupuje zaměstnavatel pro své zaměstnance. Pokud podnikatel přijímá stravenky (např. restaurace) jako formu platidla a platí za to provizi, tak jde o daňový náklad v plné výši. (vloženo: 16.01.2015, 13:09)
Účtování stravenek – příklad z praxe Dobrý den, doporučuji stanovisko konzultovat s vaším daňovým poradcem. Dle mého názoru a dostupných výkladů řeší § 14 odst. 4 bezúplatné poskytnutí služby zaměstnanci. Tedy situaci, kdy např. kadeřnice svým zaměstnancům poskytuje ostřihání zcela zdarma. Pokud ale stejná kadeřnice poskytne svým zaměstnancům ostřihání za cenu nižší než je obvyklá, ale zaměstnanci musí za službu zaplatit nějakou úplatu nelze již § 14 aplikovat. Ustanovení § 36a o ceně obvyklé se podle aktuální právní úpravy netýká zaměstnanců. Je na zvážení každého daňového subjektu jak se rozhodne postupovat (vloženo: 16.09.2014, 15:53)
6 knih, které by měla mít každá účetní I když to tak vypadá, tak o reklamu opravdu nejde. Je to jen můj osobní názor na to, které publikace se mi osvědčili v praxi. (vloženo: 01.06.2014, 23:14)
Účtování mezd Dobrý den, předpis na daň z příjmů z běžné činnosti je 591/341. Daň se účtuje do období se kterým časově souvisí tj. daň z příjmů PO za rok 2013 se účtuje k 31.12.2013 (vloženo: 21.05.2014, 13:47)
Dohoda o provedení práce Pro Jana Mazáková: Dobrý den od 1.1.2014 je to tak, že pokud máte příjmy na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně hrubého, tak se zdaňují srážkovou daní. Prohlášení poplatníka podepíšete u zaměstnavatele kde máte pracovní poměr. A u toho druhého kde máte DPP se uplatní ta 15% srážková daň. Příjmy zdaněné srážkovou daní nemusíte do přiznání uvádět. Ale od 1.1.2014 je tam můžete uvést dobrovolně, pokud to pro Vás bude výhodné. V tom případě doložíte všechny příjmy ze všech zaměstnání Potvrzením o příjmech od obou zaměstnavatelů (vloženo: 20.05.2014, 23:30)
Účtování stravenek – příklad z praxe Dobrý den, nevidím důvod proč si neuplatnit odpočet DPH v plné výši. Uplatňovat DPH pouze v částečné výši je třeba, pokud plnění je použito částečně k ekonomické a částečně neekonomické činnosti. Poskytování stravenek zaměstnancům považuji za výkon ekonomické činnosti a tudíž je nárok na odpočet v plné výši. To, že je nějaký náklad ze zákona o dani z příjmů nedaňový není důvod proč nelze uplatnit odpočet DPH. Mezi Zákonem o dani z příjmů a Zákonem o DPH není provázanost. Nárok na odpočet DPH je třeba posuzovat podle Zákona o DPH tj. zda jde o výkon ekonomické činnosti a jestli není odpočet výslovně vyloučen v Zákoně o DPH jako je tomu např. u občerstvení. Může to být i naopak - odpočet DPH je vyloučen a daňový náklad uplatnit lze. V minulosti (od roku 2009 je to zrušeno) takto byl vyloučen odpočet DPH u osobních automobilů používaných k podnikání. Ale uplatňovat daňové odpisy u osobních automobilů používaných k podnikání možné bylo. (vloženo: 15.05.2014, 18:33)
Účtování stravenek – příklad z praxe Dobrý den, ano cenou jídla pro účely daně z příjmů se rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování (provize). Vychází to z Pokynu GFŘ-D-6 k § 24 odst. 2 bod 19. Hodnota provize se tedy účetně nepočítá na účet 213, ale daňově je nutné dát do nákladů pouze 55% hodnoty stravenky vč. provize. V praxi to řeším výše uvedeným způsobem tj. rozpočítání provize na daňovou a nedaňovou část a účtováním na různé analytické účty 518. Účtování provize na účet 527 resp 528 je dle mého názoru také přípustné. (vloženo: 26.03.2014, 14:11)
logo

uctovani.net

ig Follow us
logo

uctovani.net

tt Follow us
logo

uctovani.net

tt Follow us

Stránka vytištěna z url adresy: https://www.uctovani.net/profil.php?jmeno=Zuzana-Bartuskova&id=4886

QR code

Majitel stránek poskytuje informace na tomto webu v dobré víře v jejich pravdivost a aktuálnost, bohužel však nemůže vyloučit chyby nebo nepřesnosti, které se na stránkách mohou objevit. Autor stránek nenese žádnou odpovědnost za vaše činy a rozhodnutí které provedete na základě informací získaných z této stránky.